Strahovský klášter na Petříně

19. března 2012 v 1:19 |  Malá Strana
Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky.V klášteře,který byl v roce 1990 obnoven,sídlí také Památník národního písemnictví a součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna. Klášter byl založen v roce 1140 knížetem Vladislavem II. s chotí Gertrudou,pražským biskupem Janem a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a dostal nové jméno Sion.Roku 1142 na Strahov přišli premonstrátští mniši z westfálského Steinfeldu.Kamenný kostel a klášter byl pak vybudován ve druhé polovině 12.století.Roku 1178 zde byl pohřben král Vladislav II. a po úpravách byl kostel podruhé vysvěcen roku 1182.Po požáru roku 1258 a ve 14.století,byl klášter různě přestavován.Po vyplenění v husitských válkách roku 1420,byl obnoven a výrazně přestavěn až v letech 1601 - 1605 (kostel) a 1614 - 1626.Roku 1613 byla také nově založena opatská zahrada.Roku 1627 sem byly z Magdeburgu převezeny ostatky zakladatele premontstrátského řádu sv.Norberta a 1648 klášter vyrabovalo švédské vojsko,které odvezlo i velkou část knihovny. Barokní přestavbu vedli architekti Giovanni Domenico Orsi,který postavil také knihovní sál (dnešní Teologický) a Jan Baptista Mathey (budova opatství,po 1682).Po poškození kostela v roce 1742,opravoval fasády Anselmo Lurago a koncem 18.století se na přestavbách průčelí Filosofického sálu knihovny podílel Ignác Jan Nepomuk Palliardi.V roce 1950 byl klášter uzavřen a řeholníci z větší části deportováni do sběrných táborů.Při rekonstrukci pro účely Památníku národního písemnictví v lrtech 1950 - 1953,se ukázalo,že velké části původní románské stavby kostela i kláštera se zachovaly,a to až do výše prvního patra.Po roce 1968 zmizely z klášterní baziliky Nanebevzetí Panny Marie téměř všechny původní barokní obrazy (byly vyříznuty z rámu).V letech 1992 - 1993 byl klášter obnoven a v následujících letech opraven. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie je původně románská,z druhé poloviny 12.století.Byla goticky přestavována po požáru v roce 1258.Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple,zasvěcená původně sv.Voršile,dnessv.Norbertovi.Další přestavba přišla po vyplenění baziliky husity a dlouhém chátrání až za opata Jana Lohelia,v letech 1601 - 1605,kdy byla stržena příční loď a staré věže průčelí,a postaveny nové.V renesančních úpravách pokračoval i jeho nástupce,Kašpar Questenberg,který v letech 1630 - 1631 nechal baziliku prodloužit a zbudovat nové průčelí.K jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské.Současná barokní podoba baziliky je dílem italského architekta Anselma Luraga,který vedl přestavbu poté,co byla v roce 1742 a 1751 poškozena při francouzském a pruském bombardování Prahy.Bazilika byla důkladně opravena po roce 1993. Strahovská knihovna je jednou z nejcennějších a nejlépe zachovaných historických knihoven nejen v České republice.Uchovává přes 200 tisíc knih,z toho 3000 rukopisů a 1500 prvotisků,uložených ve zvláštním depozitáři.Knihovnu tvoří dva sály,Teologický a větší,Filozofický a spojovací chodby mezi nimi. Nejstarší část dnešní knihovny,Teologický sál,vznikl v letech 1671 - 1674 podle návrhu a pod vedením G.D.Orsiho.Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého,jsou z let 1721 - 1727.V sále je uložena hlavně teologická literatura,většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible. Obě spojovací chodby také slouží jako knihovny.Na konci severní spojovací chodby je tzv.kabinet kuriozit,předchůdce pozdějších muzeí.V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury,vycpaná zvířata apod.). Hlavní klenutý sál historické knihovny,nazvaný Filosofický,o rozměrech asi 10 x 32m,sahá přes dvě patra budovy a má, zhruba v polovině výšky,ochoz.Vznikl úpravou původní sýpky,v letech 1783 - 1785,s novým průčelím od I.J.Palliardiho a sochami Ignáce Platzera.V roce 1792 byl upraven tak,aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář z roku 1778,ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma.Nástropní fresky jsou od F.A.Maulbertsche,z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva. Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu.Již v 18.století zde existovala hodnotná sbírka obrazů.Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným J.Zeidler rozhodl pro vybudování obrazárny.Stalo se tak v souvislosti se zájmem o Růžencovou slavnost,stěžejní dílo Albrechta Du"rera,jež bylo v té době v majetku kláštera.Do obrazárny bylo,hned po jejím zřízení,umístěno na 400 obrazů.V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog.V sedmdesátých letech 19.století čítala obrazárna přes tisíc položek.Sál se stovkami obrazů navštěvovali ročně desítky,později stovky zájemců z celé Evropy.Přesto byla možnost shlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury.Po násilněm zrušení kláštera v roce 1950,došlo k rozchvácení sbírek,nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů. Společně s obnovením řeholního života byl v letech 1992 - 1993 fond obrazárny z větší části zcelen,sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Strahovská zahrada se rozkládá jihovýchodně od Strahovského kláštera.Sahá až k petřínským schodům,kde je porostlá hustou vegetací.Původně zde byly vinice,pěstovala se zde zelenina a také léčivé rostliny.Koncem 16,století se zahrada přizpůsobovala okolní zástavbě.Koncem 17.století byla barokně upravena její východní část,zvaná Konventní zahrada.Byla navázána na salu terrenu a vyhlídkovou terasu s letohrádkem z roku 1661.Část zahrady,východně od budov strahovského areálu,se nazývala Opatská zahrada.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vianney | 19. února 2013 v 2:30 | Reagovat

Nechci být rejpal, ale to, co je tu uvedeno jako "kazatelna", to je naprosto prozaicky vstup do horního patra altánu a žádná kazatelna. A mezi fotky se navíc vloudil snímek se Strahovem nemající nic společného - zahrada zámku v Kroměříži.

2 Vianney | 19. února 2013 v 2:32 | Reagovat

+ ještě poznámka. Ten černobílý obrázek knihovního sálu není sál teologický, ale filosofický.

3 Vianney | 19. února 2013 v 2:34 | Reagovat

Velice se omlouvám, že píšu ještě do třetice, ale to, co je nazváno "obrazárna" není žádná obrazárna, ale tzv. Letní refektář.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.