Štefánikova hvězdárna - Petřín

19. března 2012 v 18:48 |  Malá Strana
V roce 1917 byla ustavena Česká astronomická společnost,která si předsevzala zřídit v Praze hvězdárnu.V čele společnosti stáli ing.Jaroslav Zdeněk Štych,Karel Anděl a Josef Klepešta.První pozorovatelnou pražských astronomů byla nejprve jedna z věží Wilsonova (dnes Hlavního) nádraží,později zkoušeli pracovat dokonce v umělé jeskyni v Grébovce,ale z důvodu osvětlení centra města,nevyhovovala ani věž pražského Klementina.Po roce 1926 bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou hvězdárnu na Petříně při Hladové zdi.Pražská obec tehdy propůjčila k tomuto účelu parcelu,na níž stála bašta opevnění se strážním domkem. Dobřichovický stavitel a člen astronomické společnosti,J.Veselík,upravil domek a přistavěl nové křídlo,které mělo nahoře terasu a první,tzv.východní kopuli,v níž byl umístěn hledač komet.Byla zde i pracovna,knihovna,přednášková místnost a byt správce.Po dokončení této první etapy byla hvězdárna 24.června 1928 zpřístupněna nejprve členům astronomické společnosti a od května 1929 i široké veřejnosti.Od svého založení nesla jméno slovenského významného astronoma,generála francouzské armády,letce,diplomata a spoluzakladatele Československého státu,ministra vojenství v první vládě ČSR,Milana Rastislava Štefánika. Stavba hvězdárny i ostatních kopulí pokračovala a vyla dokončena v roce 1930.Do nové hlavní kopule byl umístěn veliký Zeissův dvojitý astrograf,s průměrem refraktoru 200mm,zakoupený se značnou slevou (za tehdejších 80 000 korun) z pozůstalosti vídeňského astronoma Rudolfa Ko"niga.Na realizaci projektu tehdy přispěl i T.G.Masaryk.Technicky obtížný byl jeho převoz z Vídně,i jeho instalace.Dalekohled byl upevněn na patnáctimetrový pilíř zazděný v základech o hloubce 7,5m.Raritou je,že do pilíře jsou uloženy urny s popelem dvou významných astronomů,ing.Jaroslava Štycha a Karla Anděla.Dalekohled se roku 1930 stal hlavním dalekohledem hvězdárny a oba přístroje se používají dodnes. V květnu 1945 utrpěla hvězdárna značné škody,když byla ostřelována ustupujícími německými jednotkami.Byla poškozena hlavní kopule i tubusy některých dalekohledů,celé objektivy však byly naštěstí včas ukryty.Následně bylo vše opraveno. Velkou přestavbu a rozšíření prodělala hvězdárna v letech 1971 - 1976.Objekt byl zvýšen o jedno patro,byl rozšířen počet pracovišť a podstatně zlepšeno vybavení.I když má dnes hvězdárna dalekohledy s větším průměrem objektivu,původní Zeissův dalekohled je stále její vznešenou dominantou.Veřejnosti jsou zpřístupněny dvě ze čtyř pozorovacích stanovišť,západní a hlavní kopule. Park Růžový sad se rozprostírá na ploše kole šesti hektarů.Nachází se na náhorní plošině Petřína,mezi barokním opevněním,Štefánikovou hvězdárnou a horní stanicí lanové dráhy.Počet růží zde dosahuje až dvanácti tisíc kusů. Tato část Petřína byla původně zarostlá lesním porostem,který byl později nahrazen vinnou révou a ovocnými stromy.Do roku 1932 sloužil pozemek armádním účelům.Poté však přestal být prostor využíván a v letech 1932 - 1934 vzniklo na tomto místě Rozárium (růžová zahrada).Sad vznikl podle návrhu Josefa Kumpána. K výsadbě Rozária bylo použito na osm tisíc kusů růží různých barev a druhů,které byly dodány velkými květinářstvími.Na tento projekt z jižní strany navázalo,v letech 1935 - 1937,budování malé Květnice podle návrhu zahradního architekta Zdeňka Profouse.Ve Květnici bylo vysazeno množství trvalek,cibulovin,vodních a hehenních rostlin.Okolí sadu bylo osazeno trávníkem a habrem obecným,který byl zastřižen do živé stěny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Stargazer | Web | 8. listopadu 2012 v 10:34 | Reagovat

Díky za ty historický fotky.

2 viagra_uk | E-mail | Web | 6. června 2014 v 0:05 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.