Petřínské sady

20. března 2012 v 10:41 |  Malá Strana
O kopci Petřín je důležitá písemná zmínka v roce 1108.Tehdy zde,na vrcholu hory,na místě starého pohanského obětního místa - čili poblíž kostelíka sv.Vavřince - bylo popraviště,na kterém se ukončil mocenský boj mezi Přemyslovci a konkurenčními rody.Tady přišla o hlavu většina členů kdysi mocného rodu Vršovců.Popraviště různých vlastizrádců zde fungovalo až do 14.století,do vlády Karla IV.,kdy se přesunulo na vrch Vítkov a zde vznikla slavná Hladová zeď. V dobách panování Otce vlasti,byli na Petříně usazeni také tkalci,které tento panovník přilákal až z Persie.Ačkoliv za vlády Rudolfa se z kopce stalo oblíbené místo pro procházky,později byl Petřín často ničen během různých válek a během třicetileté války i po ní,se zde ukrývali nejen bezdomovci,ale také loupežné bandy,nezřídka složené z dezertérů.U'prava Petřína byla zahájena až ve třicátých letech 19.století a jejich iniciátorem byl purkrabí Karel Chotek.Tehdy se začal upravovat vrch kopce a opravovat zdejší stavby.Výrazný rozvoj pro Petřínské sady stanovila i Zemská jubilejní výstava (viz samostatný článek Zemská jubilejní výstava),kdy zde byla slavnostně otevřena Petřínská rozhledna (viz samostatný článek Petřínská rozhledna),v roce 1892 byl zde přemístěn pavilon,ve kterém je umístěno zrcadlové bludiště. Kostel sv.Vavřince byl vybudován již v románské době.První zmínky o něm se dochovaly z roku 1135.V letech 1735 - 1740 byl rekonstruován a barokizován.Zasloužilo se o to Bratrstvo pražských kuchařů,které zajistilo financování.Projektantem byl K.I.Dienzenhofer,stavbu řídil M.I.Palliardi a jeho synovec I.Palliardi.V roce 1784 byl kostel zrušen.Obnoven byl až v roce 1870.Oltář kostela je zdoben obrazem Umučení sv.Vavřince,od J.C.Monna,z roku 1693.Levý oltář zdobí obraz sv.Františka Saleského,od V.Markovského.Strop sakristie je vymalován výjevy z údajného založení kostela sv.Vojtěchem,v roce 991.V interiéru kostela je rovněž socha sv.Vavřince,od J.Lederera,z roku 1756 a řada dalších děl.Podél kostela vede křížová cesta a v jeho blízkosti stojí dvě kaple Božího hrobu.Jedna z roku 1732 a druhá z roku 1737. Vrch byl v té době celý pokryt pralesem a uprostřed hvozdu vynikal mohutný dub,pod kterým hořel obětní oheň.Podle pověsti,si zdejší lidé,kteří lámali kámen,rozdělali oheň,aby se trochu zahřáli.Rozutekli se však zděšením,neboť v plamenech spatřili tancovat záhadné bytosti.Po Praze se pak rozšířila zpráva,že to budou asi bohové.K dubu pak putovala celá procesí,zapalovat nové ohně a nové oběti.Nakonec zakročil sám pražský biskup Vojtěch.Starý dub dal porazit,ohniště,které pohané založili,nechal rozmetat,aby obětní rituály dál nepokračovaly.Ale pokračovaly dál.Patrně až kníže Soběslav dal místo vymýtit a na planině postavit kostel a tím pohanské zvyky zastavil.Dnes je katedrálním kostelem starokatolická církev.Vedle kostela stojí kaple Kalvárie s kamennou kazatelnou a ,,Kristovým žalářem".Zdobí ji sgrafito Mikoláše Alše,Zmrtvýchvstání Krista.Vedle kostela bývalo popraviště.O jeho existenci jsou historické zprávy v souvislosti vyvražděním Slavníkovců.Ty příslušníky rodu,které na Libici,28.září 995,Přemyslovci nestačili povraždit,vedly prý jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. (zdroj atlasceska) Zrcadlové bludiště na Petříně bylo vybudováno v roce 1891 Klubem českých turistů.Stavba je zmenšeninou bývalé vyšehradské brány Špička,která byla postavena jako součást opevnění ve 14.století.V bludišti je malba od K.Liebschera,A.Liebschera a V.Bartoňka,která zachycuje výjevy z bojů Pražanů se Švédy na Karlově mostě,v roce 1648.K obrazu vede chodba,vyplněná různě zakřivenými zrcadly.Právě ta je vyhledávaná návštěvníky Prahy i Pražany.Poskytuje zábavu nejen dětem,ale i dospělým.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andrejka | 16. července 2014 v 21:51 | Reagovat

Super, teším sa keď pojdem do bludiska. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.