Malostranské paláce 6

6. března 2012 v 20:01 |  Malá Strana
Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka. Šternberský palác je barokní palác na Malostranském náměstí.Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov.Na místě dnešního paláce stály dva renesanční domy.I na dnešním průčelí je patrná ustupující část paláce,která je postavena na základech domu,zvaného Na baště.V tomto domě 2.června 1541 vypukl ničivý požár,kterému padly za oběť dvě třetiny domů Malé Strany,celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv.Víta.Druhý dům původně patřil císařskému poručíkovi Antoniu Vittali.Aby po bitvě na Bílé Hoře zachránil svůj majetek,vyvěsil na dům obraz Panny Marie,který zde v různých podobách přetrvává dodnes.Po zničujícím požáru byla parcela pod domem Na baště dlouhou dobu neprodejná,byla považována za prokletí města.Až v roce 1664 ji získal císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka,který o dvacet let později koupil i sousední dům Vittaliho.Ke spojení obou budov došlo až v letech 1703 - 1719,kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka.S největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho.Vnitřní výzdobu paláce provedli štukatéři Giuseppe Donato Frisoni a Giovanni Bartolomeo Cometa a malíři Jan Rudolf Byss a Abrahan Isaak Godynové.Na fasádě byl zachován tradiční obraz Korunování Panny Marie a vlastnictví rodu potvrzuje šternberský erb,zdobený Řádem zlatého rouna s korunkou.Dům má mimořádný význam pro dějiny české vědy a umění.V době,kdy byl jeho majitelem František Josef hrabě ze Šternberka Manderscheidu,zde byla založena Soukromá společnost nauk (1770),v roce 1790 přejmenovaná na Královskou českou společnost nauk.V roce 1796 tu vznikla i Společnost vlasteneckých přátel umění a bylo zde také první sídlo sbírek Národní galerie.U dalšího člena rodu,přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberku,se scházely vůdčí osobnosti národního obrození (Josef Dobrovský,František Martin Pelcl,František Palacký,Viktor Barvitius) a v jejich kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního muzea (1818) a Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820). Thunovský palác se nachází ve Sněmovní ulici.Pochází z konce 17.století,v letech 1779 - 1794 sloužil jako divadlo a v roce 1801 jej koupili čeští stavové,kteří jej přebudovali na sněmovnu,kanceláře a archiv Zemského výboru Království českého.Roku 1861 byl pro obnovený zemský sněm vybudován sál přes dvě patra výšky paláce,který slouží dodnes jako hlavní jednací sál sněmovny.V roce 1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata její ústava. Velkopřevorský palác je jednou ze staveb,patřících k areálu maltézských rytířů.Má románské základy,budova na jejich místě pravděpodobně vznikla již ve druhé polovině 12.století,v době,kdy byl tento prostor darován Vladislavem I. johanitům,pozdějším maltézským rytířům.Stejně,jako ostatní johanitské budovy,za husitských válek vyhořel.Velkopřevor do Prahy přesídlil ze Strakonic mezi lety 1516 - 1532,stalo se tak za velkopřevora Jana Z Rožmberka.Palác byl několikrát přestavován.Autorem raně barokní přestavby byl Carlo Lurago,zásadnější byla barokní přestavba Bartolomea Scottiho po roce 1725.V současné době vlastní palác,spolu s celým areálem,opět malézští rytíři. Vrtbovský palác v Karmelitské ulici má nepravidelné dispozice.Jeho součástí je nejkrásnější barokní zahrada v Praze (viz samostatný článek o zahradách) a jedna z nejhezčích v Evropě.Palác obklopují čtyři dvory a je tvořen řadou křídel různých velikostí a výšek.Před vznikem paláce tu stávaly tři měšťanské domy a také bašta opevněného předpolí U'jezdské brány,která se v objektu dodnes zachovala.Je to bdélná gotická stavba se silnámi zdmi.Palác kdysi patřil Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic,jednomu z českých šlechticů,popravených v roce 1621 na Staroměstském náměstí.Konfiskací připadl Sezimovi hraběti z Vrtby,který přikoupil sousední dům a oba objekty nechal přestavět do dnešní renesanční podoby.Vnuk pana Sezimy,Jan Josef z Vrtby,nechal zřídit tuto velkolepou zahradu.Plány k ní zřejmě dodal český stavitel a architekt F.M.Kaňka.Vrtbové drželi palác až do roku 1799,kdy jej prodali dr.Mayerovi.Krátce na to,prošel palác klasicistní přestavbou.V polovině 19.století vznikly v zahradě nové stavby,vyhlídka a altány.Jeden z altánů později sloužil jako ateliér malíři Mikoláši Alšovi,který v letech 1886 - 1889 tu bydlel i s rodinou.V roce 1807 je palác odkázán chorobinci na Karlově.Od té doby měl palác ještě několik majitelů a tak získával stále více charakter nájemního domu.V roce 1945 se stává majetkem Československého státu. Vratislavský palác v ulici Tržiště je klasicistní palác s impozantním schodištěm do zahrady.Vznikal na konci 60.let 17.století na místě starší zástavby.V roce 1993 proběhl v zahradě paláce archeologický průzkum.Bylo objeveno rozsáhlé pohřebiště,které asi dvě století,patrně od první poloviny 11.století,plnilo svojí funkci.Vratislavové z Mitrovic,kteří palác vlastnili,jsou starou českou vladyckou rodinou,povýšenou do hraběcího stavu.Zajímavou postavou tohoto rodu je Václav Vratislav z Mitrovic,zvaný Tureček,který se jako patnáctiletý panoš vydal s císařskou delegací na cestu do Turecka.Když v době pobytu na sklonku 16.století vypukla válka mezi sultánem a císařem,skončil Tureček s celou delegací v cařihradském vězení.Byl galejníkem,nakonec však vyvázl ze všech útrap a šťastně se vrátil domů.Ve Vratislavském paláci je dnes velvyslanectví Irské republiky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.