Malostranské paláce 3

4. března 2012 v 0:30 |  Malá Strana
Lichtenštejnský palác je barokní palác,nacházející se na Malé Straně na Kampě.Byl postaven v letech 1697 - 1698 podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho.V průběhu let mezi jeho majitele Kolovratové,Lichtenšteinové a Odkolkové.Palác nechal vystavět František Helfried z Kaiserštejna.Architekt G.B.Alliprandi navrhl palác na šestibokém půdorysu,dominantou byly dvě věže,v rozích nad Vltavou,s cibulovitými altány.Poloha paláce na samém břhu Vltavy umožnila,aby do paláce vedl,v úrovni hladiny vody,tunel pro loďky,zakončený malým přístavištěm.K paláci přináležela zahrada se skleníkem (na místě dnešního veřejného parku Kampa).Kaiserštejnové vlastnili palác do roku 1726.Roku 1741 palác koupila v dražbě Barbora Krakovská z Kolovrat.Kolovratům náležel až do roku 1831,kdy jej prodali Janu Josefovi z Lichtenštejna.Jan Josef nechal odstranit obě věže nad Vltavou a nad vstupní portál umístil svůj rodový erb,který tam je dodnes.V roce 1864 koupili palác František a Marie Odkolkovi,známí majitelé pekárny a sousedního Sovova mlýnu.Tehdy byl palác v poměrně neudržovaném stavu,Odkolek proto přistoupil k celkové úpravě.Nechal budovu zvýšit o další patro a púvodně barokní fasáda byla nahrazena klasicistní,s výrazným rámováním kolem oken.Na vltavské straně paláce byly v prvním patře přistavěny dva balkony.Tyto úpravy navrhl stavitel František Srnec,možná i za účasti architekta Josefa Schulze.Od roku 1897 palác vlastnila Obec pražská,která ho využívala pro úřední účely.Mezi lety 1924 - 1934 byly provedeny rozsáhlé adaptační práce v interiérech,během nichž byl také zrušen tunel vodní tunel od Vltavy.V roce 1940 - 1945 v paláci sídlilo krajské vedení NSDAP.Tehdy bylo zbouráno oplocení zahrady a na jejím místě vzniklo cvičiště Hitlerjugend.Po roce 1945 na Kampě vznikl městský park a v paláci se střídaly různé státní instituce. Rozlehlý Lichtenštejnský palác zabírá celou západní frontu Malostranského náměstí.Na místě dnešního paláce bylo,začátkem 15.století,pět domů.V letech 1622 - 1623 se stal vlastníkem těchto domů kníže Karel z Lichtenštejna.Nový vlastník je dal postupně architektonicky sjednotit.Tři prostřední domy dostaly raně raně barokní fasádu,krajní zůstaly v nezměněné pozdně renesanční podobě.Kníže Karel z Lichtenštejna je neblaze proslulou postavou českých dějin.Marně sem,do jeho pražského sídla,chodili členové rodin odsouzených,žádat o milost.Lichtenštejn jen přemýšlel,jak nejlépe a nejrychleji,k spokojenosti císaře,provést rekatolizaci obyvatel a sám si dopomoci k majetku při konfiskacích.Po smrti ,,krvavého držitele",jak byl nelichotivě nazýván,začali ostatní členové rodu Lichtenštejnů o palác ztrácet zájem.Sídelním místem císaře byla totiž Vídeň.V letech 1742 - 1790 jej pronajali poštovnímu úřadu.Až do roku 1753 to bylo jediné místo v Praze,kde byla sběrna poštovních zásilek.Když se v roce 1791 konala v Praze korunovace císaře Leopolda II.českým králem.rozhodl se tehdejší majitel paláce,Josef z Lichtenštejna,palác přestavět.Při tom vzniklo dnešní klasicistní průčelí,které nezastírá,že palác původně vznikl z pěti objektů.V roce 1825 prodali Lichtenštejnové palác hraběti Michalu Ledeburovi,ani ten však v něm nenašel zalíbení.V porevolučním roce 1948 se tu usídlilo vojsko a o dva roky později mu byl objekt prodán.Tehdy před vchodem do budovy stála vysoká železná mříž,za níž stávala v pohotovosti dvě děla.Palác zůstal v držení různých armád až do roku 1960.Za 2.světové války zde bylo i německé vojenské velitelství a v roce 1944 byl v pravém rohu,těsně u portálu,zřízen betonový ,,bunkr" se střílnami,za nimiž byly umístěny tři strojní pušky. Naproti Vlašskému sirotčinci stojí Lobkovický palác (palác Přehořovských) - ve Vlašské ulici.Je jedním z nejkrásnějších šlechtických sídel v Praze.Byl postaven na začátku 18.století hrabětem Přehořovským z Kvasejovic.Brzy ho však pro dluhy prodává za 70 000 zlatých a 400 zl.klíčeného.Do majetku Lobkoviců se dostává v roce 1753 a až do roku 1927 je v držení tohoto rodu.V dnešní vrcholně barokní podobě paláce nelze sice rozeznat konstrukce starších objektů,ale je tu doložena existence domu U tří mušketýrů,který stával v místě,kde byl kdysi starý strahovský klášterní pivovar. Malý Buquoyský palác (Gnisenovský,Redenerovský,Vraždův,Hrzánů z Harasova).Palác byl vybudován v roce 1598 v pozdně renesančním slohu pro maltézkého řádového kancléře,doktora Melchiora Hnusena z Monachu.Na místě paláce se rozprostírala původně,před devadesátými léty 16.století,zahrada.Po bitvě na Bílé hoře byl palác původnímu vlastníkovi,stavovskému předákovi Kryštofu z Redernu,pánu na Frýdlantě,zkonfiskován.Zakoupil ho hrabě Černín z Chudenic,ale ten ho musel postoupit převorovi maltézkých rytířů.Objekt dále sloužil jako alumnát řádu.Palác prodělal za staletí několik rekonstrukcí.Doloženy jsou z roku 1696, 1714, 1715.Jako stavitel je uváděn Kryštof Dientzenhofer.Další přestavby jsou již shodné s osudy ,,velkého" Buquoyského paláce.Palác má zachovány záklopové stropy s motivem kobercového typu v celém 1.patře.Typově patří stropy k nejstarším zdobným prvkům.Tyto vzory,tzv.šablonové techniky,byly v našich zemích velmi oblíbené již od rané gotiky.V interiéru paláce zaujme nádherné vnitřní schodiště z pozdější doby,rokoka.bohatou štukovou výzdobu doplňují iluzivní malby. hrabě Černín z Chudenic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.