Historické domy v Nerudově ulici 2

14. března 2012 v 16:52 |  Malá Strana
č.22 - kostel Panny Marie Ustavičné Pomoci a Božské prozřetelnosti (kajetánský,sv.Kajetána) je ušlechtilá barokní stavba s krásným interierem.Postavil ho v letech 1691 - 1717 řeholní řád kajetánů nebo-li theatinů ze sousedního kláštera.Z odkazu svého sponzora,hraběte Ignáce Martinice,zakoupili několik domů,aby na jejich místě vybudovali kostel v sousedství Strahovské brány.Ta však hrozila zřícením a tak bylo třeba nejprve získat od malostranské obce povolení k jejímu zboření,což trvalo dvě desetiletí.Kostel křížového půdorysu byl postaven podle plánů Jeana Baptisty Matheye,průčelí dostavěl Jan Santini Aichl.Barokní sochy hlavního oltáře jsou od Matouše Václava Ja"ckla,ostatní oltářní sochy vyřezal Jan Oldřich Mayer.V roce 1783 zrušil kostel Josef II.,po třech letech byl však obnoven.Když získali,v roce 1869,sousední klášter redemptoristé,zasvětili kostel Božské prozřetelnosti.V současnosti patří kostel katolické církvi,která nemá peníze na jeho udržování a pravděpodobně bude prodán. č.24 - klášter kajetánů (theatinů) byl zřízen roku 1672 v domě při Zámeckých schodech,který theatinům zakoupil hrabě Martinic.Theatini provádějí hlavně misijní činnost,výchovu školní mládeže a charitu v nemocnicích.Klášter je prostá barokní stavba se zahradou,která dnes patří Pražskému hradu.Hraběnka Šternberková zřídila pro mnichy při domě kapli Panny Marie Einsiedelnské.Když kaple nedostačovala,byl postaven sousední kostel.V roce 1783 zrušil klášter Josef II..Brzy se však dostal do soukromého vlastnictví a byl změněn na obytný dům.Jeho majitel,lékárník Jan Dobromil Arbeiter,přenechal skupině vlastenců kolem Josefa Kajetána Tyla,bývalý klášterní refektář (jídelnu),aby v něm hráli české divadlo.V roce 1869 koupila dům Marie Terezie pro řád redemptoristů (duchovní práce v odlehlých a zaostalých oblastech mezi nejchudšími).Redemptoristy vyhnal z kláštera,v roce 1950,komunistický režim,kostel však zůstal zachován náboženským účelům. č.25 - Osel u kolébky (U osla u kolébky) byl původně gotický,pak renesančně přestavěný dům.V roce 1706 dostal barokní fasádu.V 18.století patřil slavnému pražskému truhláři Josefu Nonnenmacherovi,v letech 1835 - 1841 zde žil Jan Neruda,neboť zde měli hokynářství jeho rodiče.Odehrává se zde děj jeho povídky Týden v tichém domě.Na domě bývala freska Narození Páně,kde byl nad kolébkou zobrazen i osel.Časem freska zašla a je na ní patrný jen osel a kolébka. č.26 - U zlatého orla je renesanční dům,postavený v místě příkopu,který odděloval Hradčany a Pražský hrad.Dům náležel rodině Aostalli,která ho barokně přestavěla a svěřila do opatrování skřítka Fráteníčka,který dohlížel na chod domácnosti. č.27 - U zlatého noha (U zlatého klíče) je původně gotická stavba při bývalém hradebním příkopu,upravená renesančně a pak barokně rozšířená.Domovní znamení,bohatě zdobený klíč v barokní kartuši,je z roku 1844. č.28 - dům U zlatého kola je původně renesanční,postavený v místě hradního příkopu,barokně přestavěný.Domovní znamení pochází z roku 1634. č.29 - dům U Bonapartů (U Bonaparta) je původné renesanční dům s barokními přestavbami a pozdějšími úpravami.Bohatě zdobené raně barokní průčelí bylo vytvořeno kolem roku 1775 podle plánů F.Hegera.V přízemí domu je známý hostinec. č.32 - dům U zlatého lva (Dittrichova lékárna) je barokně a pozdně klasicisticky přestavěný objekt.V roce 1821 sem lékárník Vincenc Dittrich přemístil lékárnu,kterou zakoupil v sousedním domě U zlaté podkovy.Vybavil ji novým nábytkem a lékárnickými nádobami a provozoval ji až do roku 1845,po něm ji převzal syn Josef,jeden ze zakladatelů Farmaceutické společnosti v Praze.Od roku 1907 ji vlastnil lékárník z Týna nad Vltavou,František Grim a jeho syn.Po roce 1948 byla lékárna znárodněna.Zařízení však zůstalo v jejich soukromém majetku a v roce 1972 ho odkoupilo Národní muzeum.Po rekonstrukci portálu,výkladce i mobiliáře,zde otevřelo lékárnickou expozici.Busta s pamětní deskou na domě upomíná,že zde bydlel a pracoval Václav Vilém Štech. č.33 - Bretfeldský palác (U léta a zimy,Léto a jaro) stojí na rohu Jánského vršku.Původně barokní měšťanský dům zvaný Léto a zima,rokokově přestavěl,v roce 1765 pro Josefa z Bretfeldu-Chlumčanského,architekt Jan Josef Wirch.Na průčelí je reliéf sv.Mikuláše,z dílny Ignáce Františka Platzera.V prvním patře byly,roku 1900,objeveny a restaurovány nástěnné malby - osm vedut Bretfeldských domů v Praze a okolí.Majitel v domě pořádal hostiny a plesy,mezi jejichž hosty byli také Giovanni Casanova a Wolfgang Amadeus Mozart. č.34 - dům U zlaté podkovy patřil v 16.století staviteli Oldřichu Aostallisovi.Dům stával nad bývalou Strahovskou bránou a náležel k Hradčanům.Roku 1749 zde založil Josef Bischof první hradčanskou lékárnu,později přemístěnou do sousedního domu U zlatého lva.Nad portálem domu je obraz sv.Václava na koni,který mál na namalované noze skutečnou železnou podkovu a pochází z roku 1559. č.35 - dům U bílého anděla je původně barokní dům,postavený na gotických sklepech,přestavěný kolem roku 1870.Má prostou fasádu z roku 1873.Tehdy patřil známému zlatníkovi Janu Dispachovi.V domě jsou zachovalé gotické sklepy.Mezi okny je domovní znamení - barokní soška anděla,držícího olivovou ratolest.Pamětní deska připomíná,že zde v letech 1866 - 1872 bydlel cestovatel Emil Holub. č.36 - dům U černé matky Boží je původně renesanční měšťanský dům,s pozdějšími přestavbami a úpravami.U'zký dlouhý dům zaplňuje mezeru mezi domy,kudy procházela příkrá stezka k Hradu,zvaná Lezka.Socha černé matky Boží prý bývala za dávných dob ve sklepení,kde byla tajná modlitebna.Co se s ní pak stalo,nikdo neví.Dnes můžeme vidět madonu na obraze na domě. č.39 - dům U bílé řepy,původně gotický,několikrát přestavovaný,dnešní,klasicistní podoba je z 19.století.Domovní znamení je z roku 1608.V domě žil a roku 1736 zemřel sochař J.B.Kohl,poté zde bydleli příslušníci sochařského rodu Quittainerů,jehož člen,sochař Jan Antonín Quittainer,zde také zemřel.A z novodobých dějin - v tomto domě také žil náš vynikající herec,Josef Kemr (foto jeho bytu nahoře). č.40 - dům U žaláře sv.Jana (Jánský sklep) byl na přelomu 17.a 18.století od základu nově postaven.Dům,na zajímavém půdorysu,má pozoruhodnou architekturu.Domovní znamení je z roku 1698.Na domě je pamětní deska spisovatele a novináře Jaroslava Kampera,velkého přítele a obdivovatele Prahy,který zde žil v letech 1898 - 1907. č.41 - dům U červeného lva je starší dům,barokně přestavěný v roce 1726 (letopočet je nad portálem),spojený s vedlejším domem U zeleného raka,kde se nachází i vchod.Domovní znamení z roku 1608 je plastický obraz červeného lva, se zlatým pohárem v tlamě.Ve třetím patře je mariánský obraz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.