Historické domy v Nerudově ulici 1

13. března 2012 v 23:23 |  Malá Strana
č.2 - dům U černého orla (U kocoura) je původně gotický dům renesančně a poté barokně přestavěný a klasicistně upravený.Od 15.do 18.století byla v domě lékárna.Dům byl postaven roku 1701. č.3 - dům U kominíčka (mylně U koníčka) je gotický dům,později byl přestavován.Průčelí s dveřmi je pozdně renesanční,z doby kolem roku 1603.Až do 17.století vedla kolem domu úzká ulička ke hradebnímu příkopu.Zadní část domu byla v letech 1912 - 1913 nahrazena novostavbou. č.4 - dům U zlaté kotvy,U tří červených jelínků,U čerta,Šoltysův dům) vznikl sloučením dvou měšťanských domů na konci 17.století.Kolem roku 1729 dostal bohatou štukovou výzdobu,nad níž je umístěna kamenná busta sv.Jana Nepomuckého.V domě míval papírnu J.Šoltys a po něm,koncem 18.století,Jiří Máchal,který oba domy spojil.Z té doby pochází klasicistní portál,na něm je nápis papírna.Uvnitř se zachovala řada kleneb,barokních stropů a černé kuchyně. č.5 - Morzinský palác (U mouřenínů,U tří králů) již v roce 1670 byl sídlem Morzinů.V letech 1713-14 dal majitel,hrabě Václav z Morzinu,přestavět tři starší domy podle Jana Santiniho,na dnešní dvoupatrový palác.Jeho balkon podpírají dvě heradické sochy Maurů,neboť Morzinové mají mouřeníny ve znaku za hrdinství ve válce proti Saracénům.V klenbě okna pod balkonem je nápis: Hos Mauros ad 1714 fecit Brokoff.Nad portály jsou alegorická poprsí Den a Noc (postava jinocha a spící dívky) a na atice budovy alegorie Čtyř světadílů (Evropa,Asie,Afrika,Amerika).Po vydání tolerančního patentu v roce 1781,zde byla zřízena první pražská protestantská motlitebna. č.6 - dům U červeného orla je původně gotický dům z počátku 15.století,vybudovaný na velmi úzké parcele,renesančně přestavěný v první polovině 17.století (zachován bosovaný portálek s dveřmi) a kolem roku 1700 přestavěný barokně.Bohatá rokoková fasáda pochází ze třetí čtvrtiny 18.století,v roce 1970 byl dům adaptován.Domovní znamení (dva reliéfní andílci,držící obraz s červeným orlem) je z roku 1633.Pamětní deska s bustou upomíná na pobyt bulharského národního buditele P.Berona. č.7 - Schmelhausův dům (Pollandův,Tu"rmerský) je původně gotický dům s řadou pozdějších přestaveb,dnešní vzhled průčelí je barokní,z doby kolem roku 1720. č.11 - dům U červeného beránka je novobarokní nájemní dům a byl postaven v letech 1891 a 1896 - 1897.Průčelí je zdobeno obrazem Madony,uvnitř je zdobený vestibul.V domě žil český literární historik a kritik A.Novák. č.12 - dům U tří housliček (Rabštejnský dům).Původně gotický dům byl raně barokně přestavěn roku 1618 (zachoval se portál),dnešní podoba je z poloviny 18.století.Domovní znamení z počátku 18.století,troje zkřížené housličky v barokním rámu,upomíná na tři houslařské rodiny,které dům postupně vlastnily.Nejznámnějším majitelem byl světově proslulý houslař T.Edlinger,zakladatel pražské houslařské školy.Podle pověsti se v domě koná půlnoční rej a houslový koncert kostlivců. č.13 - dům U červeného kříže. Nyní v domě sídlí muzeum Montanelli. č.14 - Valkounský dům je pojmenován podle majitele Bohuchvala rytíře Valkouna z Adlaru,z počátku 17.století.Před rokem 1696 dům přestavěl raně barokně patrně Kryštof Dientzenhofer.Vrcholně barokní úpravu získal dům,když v letech 1705 - 1723 patřil slavnému baroknímu architektu Janu Santinimu Aichlovi.Dodnes se z jeho práce zachovaly jen zvlněné římsy.Po něm dům vlastnili zlatníci Diesbach a Pakeni.Levý vchod do domu je doplněn reliéfem Medůzy,nad pravým vchodem je kartuš a vedle hlavička.Nad okny 2.patra je oválná kartuš s malbou Panny Marie a Nejsvětější Trojice. č.15 - dům U zlaté koruny (původně palác Kinských,který jim patřil již od roku 1669).Původně gotický dům (zbytky dřeva se zachovaly v přízemí uličního traktu).Je to rozlehlá renesanční stavba s prostým průčelím,jímž se odlišuje od ostatních okolních budov.Vznikla po požáru v roce 1541,má hladkou fasádu s drobnými štíty,dva dvory a zahradu.Vnitřek Kinští po roce 1678 přestavěli.Tehdy přičlenili k paláci část bývalého hostince Hanse Turka,č.17,kde byl ještě v 18.století velký taneční sál. č.16 - dům U zlaté číše,původně renesanční dům (kamenný portál),barokně a klsicistně upravovaný,rekonstruovaný v letech 1965 - 1966.Domovním znamením je reliéfní zlatá číše v oválné kartuši,symbol zlatnického řemesla - pochází z roku 1660 a je památkou na zlatníka B.Schumanna,tehdejšího vlastníka domu. č.18 - dům U sv.Jana Nepomuckého je původně renesanční dům ze 16.století,byl několikrát barokně přestavován.Na barokní fasádě,pod štukovou výzdobou,jsou zbytky renesančních sgrafit s letopočtem 1566,kdy byl dům postaven.V 18.století byl dům opatřen velkým štítovým vikýřem s polofigurou sv.Floriána a kamennými vázami.V oblouku nad portálem průjezdu je barokní reliéf sv.Jana Nepomuckého na oblacích,z roku 1730. č.19 - dům U černé branky byl postaven v místě,kde stávala Strahovská brána,jejíž zbytky se dochovaly ve sklepě domu.Do počátku 19.století patřil ke stavebnímu celku Hanse Turka.Barokní dům,klasicistně přestavěn ve třetí čtvrtině 19.století. č.20 - Thun-Hohenštejnsý palác (pánů z Hradce,Slavatovský,Kolovratský),(pův.U tří duh,U bílé lilie,U černého hroznu) byl původně pánů z Hradce,pak Slavatovský a Kolovratský.Na místě pěti měšťanských domů ho postavil,podle projektu Jana Santiniho Aichla,v letech 1716 - 1721,stavitel Giovanni Lurago a Bartolomeus Scotti,pro hraběte Vincence Kolovrata.Součástí je i původní palác pánů z Hradce,od roku 1602 Slavatovský.Thun-Hohenštejnský palác je jednou z nejvýznamnějších staveb vrcholného baroka v Praze.Výrazné průčelí tvoří zejména portál,zdobený heraldickými orly a sochami Jupitera s orlem a jeho ženy,bohyně Juno s pávem,od Matyáše Bernarda Brauna.Pod velkou římsou jsou dva rodové kolovratské znaky.Ve středu paláce je schodiště z roku 1870,podle plánů architekta Josefa Zítka.Schodiště vymalovali malíři František Ženíšek,Josef Scheiwl a Josef Tulka v roce 1871 na námět Lidský život.Když se Marie Anna Kolovratová provdala za Václava Josefa Thuna z Hohenštejna (1768),přešel palác do rukou tohoto rodu.Poslední dědic,Jaroslav František,ho prodal v roce 1924 italské vládě a dnes je zde italské velvyslanectví.Po horním boku paláce vede schodiště k Zámeckým schodům.Nad tímto schodištěm spojují palác dvě kryté chodby se sousedním kajetánským kostelem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.