Pohořelec

27. února 2012 v 14:41 |  Hradčany
První požár,o němž existuje zmínka,postihl toto předměstí Hradčan na konci 11.století.Další požáry jsou zaznamenány v roce 1420,1541 a 1742.Odtud přiléhavý název. Pohořelec vytváří prostranství,náměstí,kde se setkávají hlavní komunikace: U'voz z Malé Strany,Loretánská ulice z Hradčanského náměstí a na opačné straně vzniklá křižovatka s Dlabačovem,jenž směřuje k Bílé hoře.Už v nejstarších dobách tudy vedla dálková stezka od západu k Pražskému hradu a odtud U'jezdem k jihu a přes vltavské brody na východ a na sever.Z románské doby známe v prostoru dnešní Malé Strany rozptýlené osady: Obora,Trávníček,Nebovidy,U'jezd a Rybáře. Kronikář Kosmas píše k roku 1091 o podhradí,o prostoru hradu a o pohořelecké tržní osadě.Pohořelecké osídlení bylo zničeno ohněm na konci 11.století a je možné,že právě tato skutečnost byla příčinou,proč došlo k přemístění tržního centra na pravý břeh Vltavy.Archeologické nálezy dokládají,že tržní osada existovala na Malé Straně již v 8.století.Jako předměstí Hradčan,a to z důvodu jejich přelidnění,byl Pohořelec založen v místech starší,stejnojmenné osady,která patřila ke Strahovskému klášteru,místopurkrabím Alšem z Malíkovic v roce 1375.Počátkem 15.století byla tato čtvrť již zastavěna,avšak v bojích s husity v roce 1420,byla úplně zničena.To,co bylo postupně na tomto předměstí v průběhu let pracně vybudováno,vzalo za své při velkém požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541. Znovu pak byl Pohořelec postižen při vpádu francouzských vojsk v roce 1742.Kupci,obchodníci a posléze měšťané a v několika případech i šlechtici,patřili v průběhu let k obyvatelům tohoto předměstí.Název Pohořelec je doložen už ve 14.století.Západní části ulice se říkalo,podle brány v městských hradbách,až do roku 1870 U Říšské brány nebo U Strahovské brány.Strahovská brána,součást hradčanských hradeb,stávala u čp.180/6.Říšská brána byla o něco výše,mezi baštami VIII a IX,od roku 1727, až do roku 1899,kdy byla zbořena.Stará Strahovská brána stávala původně uprostřed Nerudovy ulice u kláštera kajetánů.Proto se Strahovské bráně na Pohořelci říkalo také Nová,Hořejší,Černá nebo Bělohorská. Mezi kasárnami v ulici a školou (gymnázium Jana Keplera),stával letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy,vysokého úředníka na dvoře císaře Rudolfa II..Zde žil od roku 1599 do roku 1601 dánský astronom Tycho de Brahe.Spolu s ním se zde na hvězdářských a matematických výpočtech podílel i německý astronom Jan Kepler. Při vyměřování nové ulice,která směřovala z Pohořelce k Panenské vinici,majetku kláštera sv.Jiří,byl už v roce 1902 a později ještě při stavbě budovy školy v roce 1931,prováděn archeologický průzkum.Při kopání byla potvrzena existence domu Jakuba Kurze,při němž měl Tycho de Brahe,na nejvyšším místě města Hradčan,svou poslední hvězdárnu.Průzkum také potvrdil existenci Strahovské brány.Potvrzena tak byla i pravdivost slov lidové písně,v níž se zpívá o Strahovské bráně,pěkně malované.Střed náměstí je zdoben sousoším sv.Jana Nepomuckého od Tadeáše Hochhause z roku 1752.Sousoší stávalo až do roku 1846 na Hradčanském náměstí.I když Pohořelec leží v těsné blízkosti Pražského hradu a na spojnici s Břevnovem a Bílou horou,zůstává,možná i díky svažitému terénu,ušetřen od vzmáhající se dopravy.Poklidný ráz dodávají náměstí i starobylé štíty,lomenice,mansardy,komíny a prejzové střechy,domovní znamení a historické portály.Domem č.147/8 spojuje úzké schodiště Pohořelec s nádvořím Strahovského kláštera.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 alexandr | E-mail | 24. června 2012 v 22:54 | Reagovat

Je to poklad

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.