Astronomická věž - Klementinum

2. února 2012 v 20:07 |  Klementinum
Překrásný výhled na Prahu nabízí tato věž ze svého kruhového ochozu.Zdaleka viditelný vrchol 68 metrové je ozdoben unikátní olověnou sochou Atlanta,nesoucího na bedrech nebeskou sféru. Jméno jejího stavitele bohužel neznáme,mohl to být František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer,na díle se snad také podílel Anselmo Luragho,představitel slavné rodiny vlašských stavitelů.Idea výstavby věže je spojována s Františkem Retzem,rektorem zdejší univerzity a posléze generálem jezuitského řádu. Řadu let sloužila jako vyhlídková,teprve zásluhou Josefa Steplinga,ředitele matematických studií a observatoře (1752 - 1781),je věž osazena astronomickými přístroji a začínají se v ní konat astrologická a meteorologická měření. Z úzkého kruhového ochozu se v letech 1842 - 1926,tedy více jak osmdesát let,ohlašovalo Pražanům pravé poledne.Díky učeným jezuitským astronomům,kteří dovedli stanovit pražský poledník a důmyslným zařízením v jedné věžní místnosti,které se v poledne měnilo v cameru obscuru,byla polovina každého dne vždy odmávnuta praporem. Od roku 1891,v rámci Světové jubilejní výstavy v Praze,byl k polednímu znamení přidán ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdaleny,dodnes dobře patrné nad nynějším Klárovem. Zajímavostí je také již zmíněný prapor,kterým se mávalo.Od roku 1842 se dávalo znamení v barvách zemských (červené a bílé) nebo rakouských (černé a žluté).Traduje se,že 29.října 1918 mával zřízenec praporem bílým.Dával tak najevo protest místního osazenstva,že Klementinum nebylo dosud převzato československým státem.Když k tomu aktu došlo,objevovala se na ochozu až do roku 1926 již jen zástava československá.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.