Mlýny na Kampě

11. dubna 2012 v 17:22 |  Malá Strana
Sovovy mlýny. V těchto místech stával snad vůbec první pražský mlýn.Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z roku 1393,ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve.Pojmenování se měnilo podle majitele: v 15.století mlýn sv.Jiří,koncem 15.století Sovovský mlýn,pak Severínovský a Kosořský,od roku 1561 opět Sovovský,asi od roku 1850 Odkolkovský.Po husitských válkách získalo Kampu Staré Město pražské,které roku 1478 věnovalo pusté místo Václavu Sovovi z Liboslavě,pozdějšímu staroměstskému konšelovi,aby na něm vybudoval dům i mlýny.Ten zde vystavěl dům,zřídil mlýny,hamr s brusírnou,pilu,vápenici,soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozovny.Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady.Jeho potomci majetek neustále rozšiřovali a přestavovali.Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty,která,i přes četné změny,stále existuje.Za třicetileté války odsud Švédové ostřelovali Staré Město.Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené.Kolem roku 1836 se na další přestavbě podílel architekt Josef Kranner.Po roce 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek,který zahájil velkolepou přestavbu s pomocí architekta Josefa Maličkého a stavitele Františka Srnce.V roce 1862 a pak 1867,bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo.Na úpravách se podílel architekt Josef Schulz a Josef Zítek.František Odkolek přebudoval mlýn na parní,podle amerického způsobu,takže zde musel,roku 1872,vystavět vysoký komín,který hyzdil panorama.Mlýny byly po celá staletí ohrožovány požáry a povodněmi.Poslední velký požár zachvátil Odkolkův mlýn r.1896.Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce,přední část,na břehu řeky,byla v roce 1920 zbořena při regulaci řeky a výstavbě propusti,obytná budova se stala později sídlem ČSAV.Již mezi světovými válkami vznikla myšlenka na vybudování moderní galerie,byla však uskutečněna až v současnosti,kdy zde byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění,zejména pak českého malíře Františka Kupky.V roce 2000 byla zahájena rekonstrukce objektu Sovových mlýnů,pro tuto sbírku.(Zdroj:turistika.cz) Velkopřevorský mlýn pochází ze 13.století.Mlýn u strouhy s vltavskou vodou,později zvanou Čertovka,byl postaven záhy po založení kostela a kláštera Matky Boží ,,konec mosta",později ,,pod řetězem".Podle dochovaných dikumentů,patřil již v roce 1400 johanitskému konventu.V době husitských válek mu byl zabaven a prodán do soukromí.Jedním z vlastníků,od roku 1526,byl i mlynář Štěpán.Proto se mu po nějakou dobu říkalo Štěpánský mlýn.V roce 1588 jej koupila Malostranská obec,která jej dále pronajímala.V roce 1597 - 1598 se uskutečnila jeho přestavba na dnešní,převážně renesanční podobu,později byl v severní části ještě barokně upraven.V roce 1711 ho získal opět johanitský konvent.Vlastnil ho až do roku 1807,kdy byl opět prodán do soukromí.Objekt také musel přestát velkou povodeň v roce 1890.Spíše však než voda,ho poškodil velký požár 24.5.1938.Tři hodiny trvalo hasičům,než požár vítězně zdolali.Po požáru ho nechal majitel Šebek opravit a zřídil v něm čistírnu peří,provozovanou a.s.Peruť.Čistící zařízení zpočátku pohánělo opravené mlýnské kolo,které při požáru do poloviny uhořelo.Později,po roce 1950,v něm bylo skladiště Kovomatu a následně zde sídlil vodácký oddíl Tesly Žižkov.Velkou pozornost kolemjdoucích budí zejména mohutné mlýnské kolo,mající v průměru 8m.To dnešní není,samozřejmě,originál,ale jeho několikátá kopie.To současné sestavil,počátkem 90.let 20.století,podle starých plánů,pan František Mikyska z Benešovska a to z jihomoravského dubu.Točit se začalo 8.12.1992.U mlýnského kola je totiž důležité,aby se stále točilo,neboť jinak se lopatky,které nejsou ponořeny ve vodě,rozeschnou a záhy dojde k jejich zkáze.Tak ať nám stále klape! (Zdroj:atlasceska.cz) Další,jedna z mála připomínek dávné slávy mlýnů,je tento dům,stojící ve Všehrdově ulici,který ve své stavební hmotě skrývá pozůstatky někdejšího mlýna,zvaného Huťský,neboli Huť.Někdy se mu také říká Všehrdův podle jednoho z majitelů,Viktorína Kornela ze Všehrd.Prvním doloženým majitelem je,v roce 1489,Venclík z Vrchovišť.Mlýn pak střídá různé majitele,mezi nimi,na počátku 16.století,zmíněný Viktorín Kornel,úředník zemských desek.V roce 1624 je majitelem Malostranská obec,která,v podmínkách po bělohorské bitvě,byla donucena mlýn vyměnit za jiný dům s Pavlem Michnou z Vacínova.Ten ho pak připojil ke svému sousednímu domu.Na pozemcích v sousedství mlýna,vystavěl velké konírny a jízdárnu.Později byly tyto objekty změněny na zbrojnici.Stejně tak koupil Michna od Zuzany Thurnova objekt,čp.450 a nákladně ho přebudoval na svoji malostranskou rezidenci.Ve 20.století již ztratil mlýn svoji funkci a jeho mlýnské kolo se stalo pouze atrakcí.V domě jsou byty a působila tu i truhlářská dílna.Postupem času se dostával do špatného technického stavu nejen dům,ale i jeho kolo s přístřeškem.Hrozilo dokonce zhroucení,při kterém by mohlo dojít k vylomení části obvodového zdiva.Privatizace domovního fondu,v roce 1994 umožnila,aby objekt odkoupila společnost Všehrdův mlýn s.r.o.,kterou o rok dříve založili nájemníci domu.V roce 1995 pak byla provedena generální oprava mlýnského kola,včetně veškerého příslušenství.Mlýnské kolo má průměr 6,5m,váží 3 tuny a má 36 naimpregnovaných lopatek z dubového dřeva.Posléze,ještě v roce 1998,společnost provedla opravu střechy domu a o rok později opravu fasády,odvlhčení zdiva a repasi oken. (Zdroj:atlasceska.cz)
 

Kampa a Čertovka

11. dubna 2012 v 11:43 |  Malá Strana
Kampa je malý umělý ostrov o rozloze 2,65 ha.Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen Ostrov.Pojmenování Kampa (Kampovskej ostrov) se objevuje až ve druhé polovině 18.století.Původ tohoto názvu není zcela zřejmý.Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole,planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo),jiní tvrdí,že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu,který zde v 17.století vlastnil dům. Nejstarší písemné zmínky o Kampě pocházejí z roku 1169,kde byla tehdy zmíněna v zakládací listině kostela maltézského řádu.Přirozené náplavy a navážky,především po velkém požáru Malé Strany a Hradčan,v roce 1541,ostrov postupně navyšovaly.Na začátku 17.století byly zpevněny břehy.Na samotné Kampě vznikaly nejdříve zahrady,od 15.století se na ostrově začaly stavět mlýny a mlýnské zahrady (později nahrazovány zahradami šlechtickými).V roce 1884 byl ostrov zpřístupněn z Karlova mostu novým schodištěm.Po 2.světové válce byly zahrady propojeny a upraveny na veřejný park.Od 17.do 20.století na Kampě sídlili hrnčíři a pořádaly se zde známé hrnčířské trhy. (Zdroj:cs.wikipedia.org) Jedním z nejstarších je dům U zlatých nůžek (na konci řady vlevo),s první zmínkou z roku 1568.Tento jediný souvisle zastavěný prostor na ostrově, s dvou až třípatrovými středověkými,barokními i klasicistními domy,vytváří nyní uprostřed Kampy malebné a tiché zákoutí.Ne vždy byla ale Kampa tak idylická.V dvoupatrovém domě U Štýgrů (čtvrtý zprava) byla koncem 18.století Fo"rstrova textilka,ve které pracovalo kolem 130 dělnic a dělníků. (Zdroj:pohlednice-praha.cz) Vlevo vyčnívá horní část velké Malostranské věže.Pod ní,v přízemním objektu,který je přístavkem domu U zlatého lva,je řada obchůdků.Na snímku je otevřen pouze krám F.Holejšovského,dámského kadeřníka.Prostor před krámky patří ještě k náměstí na Kampě.(Zdroj:pohlednice-praha.cz) Sochařský a štukatérský závod J.Kruckého v domě U zlatého lva.Pohled do venkovního prostoru dílny v zahradě domu,která,ze strany Čertovky,byla ohrazená zdí.V podniku se pracovalo hodně se sádrou,takže umístění dílny u vody bylo logické.Jak je zřejmé ze snímku,sortiment firmy byl poměrně široký.Vyráběla a dodávala prefabrikované dekorativní prvky pro potřeby stavebnictví - jehlany,věžičky,pylony,obelisky a nejrůznější reliéfy.Dále sochy svatých,andílků a další sošky pro kostely a hřbitovy.Na snímku vpravo je,pravděpodobně,J.Krucký,nalevo od něj,jeho tři zaměstnanci.F.Ruth ve své Kronice královské Prahy a obcí sousedních informuje,že v domě U zlatého lva bydlel,ke konci 18.století,učitel A.Renner,jenž měl doma následující kuriozity:elektrický stroj,vývěvu,magdeburské polokoule,barometry,sbírku popelnic a harmoniku,kterou prý zhotovil jako první v Čechách. (Zdroj:pohlednice-praha.cz) Werichova vila.Říká se jí tak podle Jana Wericha,ačkoliv nebyl jedinou významnou osobností,kterou vilu obývala.Původně zde byla Komínkovská zahrada.Na jejím pozemku byl v roce 1635 postaven barokní dům.Z něho zřídil Servác Engl koželužnu,kde vyráběl a zpracovával kůže.V 18.století přešel dům do vlastnictví rodu Nosticů,kteří měli v okolí i jiné budovy.V rodině Nosticů pracoval Josef Dobrovský,historik,spisovatel a bojovník za český jazyk a literaturu,jako vychovatel jejich čtyř synů.V roce 1798 však Josef Dobrovský vážně onemocněl.Jelikož si ho hrabě Bedřich Jan Nostic velmi vážil,nabídl mu léčebný pobyt v domku na Kampě.Jeho stav se tam zlepšil a vytvořil tu i některá svoje díla.Na počest Josefa Dobrovského byl v roce 1947 vytvořen pomník,který nyní stojí na Kampě,před Werichovou vilou. V roce 1945 se do vily nastěhoval slavný český herec Jan Werich,který zde žil se svojí rodinou až do své smrti,v roce 1980.Vila je dvoupatrová,Werich žil v horním patře,přičemž dolní patro krátce obýval jeho kolega Jiří Voskovec a pak téměř dvacet let i básník Vladimír Holan.Dům má 13 místností.

Dívčí sirotčí ústav sv.Notburgy - Šporkova ulice

4. dubna 2012 v 14:58 |  Malá Strana
Ulice byla nazvána podle paláce šlechtické rodiny Šporků,který hraběcí rodina vlastnila v 70.letech 18.století. Původně v těchto místech byla osada Obora,jedna z osad,které na levém břehu Vltavy existovaly ještě před založením Malé Strany,v roce 1257.Osada byla soustředěna kolem kostela sv.Jana Křtitele,po němž zůstalo v nejbližším okolí dodnes několik názvů:Jánský vršek,Jánská ulice,Jánské schody.V těsné blízkosti nacházel se ještě kostel sv.Matěje.Jádro osady bylo,nejspíše v místech dnešního nepravidelného domovního bloku,mezi ulicemi Šporkovou,Vlašskou a Jánským vrškem.Nasvědčuje tomu zbylé gotické zdivo v současných objektech.Kostel sv.Jana Křtitele je připomínán k roku 1241 a byl založen,patrně na místě ještě starší románské rotundy.Zrušen byl v roce 1784 a prodán v dražbě Josefu Peiznachovi,zvoníku u sv.Mikuláše,který kostelní stavbu přebudoval v obytný dům a přilehlý hřbitov na zahradu.Ve stejném roce byl zrušen i nedaleký kostel sv.Matěje a radnice. Ulice je směrem k západu zaslepena,stejně jako sousední Jánská,odtud pak vytváří vidlicovitý výběžek a ústí do ulice Vlašské.Místo bylo,zvláště z právního hlediska,dosti komplikované.Původně samostatná osada patřila ke svatovítské kapitule,ke Strahovskému klášteru,také ke Starému Městu a ještě českým královnám.K Malé Straně byla připojena v roce 1654.Například,dům hrabat Šporků,nazývaný také U dvou zlatých lvů,Martinický nebo Piccolominiho,který byl patrně od svého vzniku v majetku šlechty,dům,jehož uliční trakt patřil pod jurisdikci kostela sv.Jana,ale dvůr,zahrada a další přístavby patřily pod pravomoc kláštera na Strahově. V roce 1777 prodal dům,Jan Karel hrabě Špork,sousednímu Vlašskému špitálu sv.Karla Boromejského a v roce 1836 přešel dům do majetku Spolku paní pro výchovu sirotků,pozdějšího spolku sv.Notburgy.Zakladatelem rodu Šporků byl prostý voják,Jan Špork,jenž se zúčastnil bitvy na Bílé hoře a mnoha dalších bitev,ve službách císaře.Za zásluhy získal hraběcí titul a dosti značný majetek.Nejvýznamnější z rodu je jeho syn František Antonín hrabě Špork,ctitel vědy a umění,známý mecenáš.Základy dnešní ulice existovaly,určitě,už ve 12.století v osadě Obora,neboť základy kostela sv.Jana Křtitele,kostela sv.Matěje i Rathausu,jsou patrné i v dnešních stavbách.V 18.století objevuje se název Jánská Dolejší,což bylo pojmenování odvozené od kostela a od místního terénu.V letech 1870 - 1895 získala ulice na krátkou dobu název Špitálská,podle nedalekého Vlašského špitálu a od roku 1895 platí soušasný název Šporkova.Všechny stavby v blízkém okolí jsou vyvzdorovány na nepřístupném terénu.Výsledkem je malebný a klidný malostranský kout. (Zdroj:praha1.cz) Dům,zvaný Šporkovský,má pozdně barokní průčelí,s nádhernou štukovou výzdobou.Původně se nazýval U dvou zlatých,či žlutých lvů.Od roku 1835 byl v majetku Pražského spolku paní sv.Notburgy,ku vzdělání v umělých pracích ženských,pro osiřelé dívky.Tento ženský spolek byl založen v roce 1813.Uvnitř byla kaple sv.Notburgy s obrazem od F.Čermáka.Vpravo je vidět část průčelí zajímavého domu U kameníka. Pracovna,kde se právě provádějí ruční práce.Chovanky ústavu šily na strojích a hrálo se při tom i na klavír.U'stav vedly a vyučovaly v něm,milosrdné sestry.Z výrazu tváří dívek lze vyčíst spokojenost a pohodu,svědčící o laskavých výchovných metodách řádových sester.Kontrastuje to s uspěchaností,nervozitou i značnou vytížeností dnešních pedagogů.
 


Klárův ústav slepců - Klárov

2. dubna 2012 v 22:04 |  Malá Strana
Klárov je veřejné prostranství na Malé Straně,které má fakticky povahu náměstí a představuje nejrušnější malostranskou dopravní křižovatku.Místo bylo pojmenováno na počest profesora a jazykovědce Aloise Klára,který zde,v roce 1807,organizoval zřízení Klárova ústavu slepců. Náměstí se nachází v místě,kde kdysi stávala velmi stará osada,která se kdysi nazývala Písek,Na písku či Na pískách,což patrně pocházelo od sedimentů,které sem nanášel ještě zcela volně tekoucí potok Brusnice,který se právě v těchto místech vléval (a doposud i vlévá v potrubí) do Vltavy.Současný název prostranství (náměstí) pochází z roku 1922.V té době se také uvažovalo o rozsáhlejší úpravě prostoru a předpolí mostu.Byla vypsána urbanisticko-architektonická soutěž,jejímiž vítězi se stali mladí architekti Josef Štěpánek a později slavný Bohuslav Fuchs.Následně bylo u nich objednáno několik rozpracování,která se ale nedočkala realizace.V parčíku,uprostřed travnaté plochy,nedaleko nájezdu na Mánesův most,byl instalován pomník 2.odboje (1938-1945) Vladimíra Preclíka.(Zdroj:cs.wikipedia.org) Zákoutí U Rybáře,na místě dnešního parku a náměstí na Klárově.Jde o malou část rozsáhlého komplexu vojenských zásobáren (dříve pekáren),zbořených v roce 1917.Převážná část budov se nacházela za stanovištěm fotografa.Objekty na snímku,stály poblíž vyústění bývalé Železné lávky na malostranský břeh,na rohu ulic U železné lávky a Pavelské.Dům se schodištěm,zbořený v roce 1916,byl pravděpodobně administrativní budovou zásobáren,nízká budova vpravo,zbořená v roce 1917,sloužila nejspíš jako skladiště.Za těmito objekty vedla Pavelská ulice,končící průchodem v příčném traktu budovy.Nádvoří zametají civilní zaměstnanci vojenské zprávy,zatímco vojáci vychutnávají chvíle volna po směně.(Zdroj:pohlednice-praha.cz) Klárův ústav.Roku 1832 založil Alois Klar nový U'stav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců a získal pro něj darem od císaře Františka I,pozemek na dnešním Klárově.Budova,s velkou kaplí archanděla Rafaela (architekti Vincenc Kulhánek a Josef Kranner),byla postavena už po Klarově smrti,v letech 1836 - 1844,péčí Klarova syna Paula Aloise Klara a dokončena byla v letech 1884 - 1885 jeho vnukem Rudolfem.V kapli jsou cenné fresky a sochy od E.Maxe,který vytvořil i reliéf na štítu budovy.Znázorňuje příběh podle biblické Knihy Tobiáš:Tobiáš uzdravuje slepého otce Tobita.Budova sloužila slepcům až do poloviny 20.století,pak ji převzal U'řad vlády.Pokračovatelkou Klárova ústavu je Střední škola Aloise Klara v Praze-Krči,jediná střední škola pro zrakově handicapovanou mládež v České republice.Podle Klárova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloise Klara,dostalo prostranství před ústavem,v roce 1922,název Klárov.Dnes je budova sídlem České geologické služby.

Sněmovní ulice

2. dubna 2012 v 13:45 |  Malá Strana
Sněmovní ulice,která vede ze středu Malostranského náměstí a končí slepě pod svahy Hradu,byla v centru událostí města Prahy už v nejstarší době.Ulice byla spojena s jižní cestou od Košíř Karmelitskou ulicí a Nerudovou ulicí byla napojena na hlavní komunikaci od západu.Pravděpodobně,právě v těchto místech,bylo centrum nejstaršího podhradí.Nasvědčuje tomu asi deset kostelů v bezprostřední blízkosti a další významné lokality,jako dvory:biskupský,nebovidský,chotěšovský,mělnický i opevněné místo johanitů u kamenného mostu. Ve 14.století,říkalo se v těchto místech Pod valy hradu Pražského,také se uvádí název Pod valy,na skále hradčanské.O čtyři sta let později byla jižní část nazývána Farské náměstí nebo Farský plac,podle fary kostela sv.Mikuláše,severní,rozšiřující se část,získala název Pětikostelská. Od roku 1870 se celá ulice jmenovala Pětikostelská.Tento název vznikl omylem,neboť kostely v ulici byly jen tři.Název vznikl překladem jména Fu"nfkirchenů,kteří zde měli,v 17.století,dům.Ulice se pak jmenovala Pětikostelská nebo Pětikostelní,až do roku 1891.Tentýž dům patřil v polovině 18.století významnému pražskému truhláři,Josefu Dobnerovi,otci historika Gelasia Dobnera,jenž se tu narodil (1719-1790). Od roku 1891,až do roku 1940,byla ulice nazývána Sněmovní,za okupace,v letech 1940 - 1945,bylo ulici dočasně vráceno jméno Pětikostelní a od roku 1945 platí současný název Sněmovní. První,ze tří zaniklých kostelů,stával proti Thunovské uličce,byl zasvěcen sv.Martinovi,první zmínka o něm pochází z roku 1416,zbořen byl v roce 1713,při stavbě Thunovského paláce.Druhý kostel,sv.Ondřeje,stál severně od sněmovny,v trojúhelníkovém náměstíčku,první zmínka pochází z roku 1365 a zanikl patrně v husitské době.V tomto místě říkalo se také V Kokotkách (in Kokotkonibus),podle majitele domku,jenž stával poblíž kostela.Buzek,řečený Kokotek.Třetí kostel,sv.Michala pod Hradem,či pod valy hradu Pražského,je prvně zmiňován k roku 1354 a někdy kolem roku 1700 byl zbořen. Thunovský dům (sněmovna) vystavěl,na místě pěti původních domů,Maxmilián hrabě Thun,v letech 1696 - 1720,v roce 1779 si celý palác pronajal pro divadlo,Pasqule Bondini,od roku 1825 zde sídlila Česká spořitelna.V roce 1801 se palác stal majetkem českých stavů a posléze sněmovnou.

Strakova akademie

31. března 2012 v 11:00 |  Malá Strana
Strakova akademie je novobarokní budova na levém břehu Vltavy,na Malé Straně.Byla vystavěna v letech 1891 - 1896,podle návrhů arch.Václava Roštlapila.Pod kopulí jsou umístěny sochy od Josefa Maudra.Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty.V současnosti je sídlem vlády České republiky.K budově Strakovy akademie patří i zahrada,vybudována pod dohledem Františka Thomayera. Název Strakově akademii dal císařský tajný rada,hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic.Ten,roku 1710,odkázal svůj majetek ke zřízení akademie pro nemajetné syny české šlechty.Administrativní zásahy vídeňské vlády však naplnění hraběcí závěti ztížily.Z odkázaných finančních prostředků byli podporováni šlechtičtí stipendisté,ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem 19.století. Stavba v prostorách bývalé jezuitské zahrady probíhala 5 let (1891 - 1896) a její výměry dosáhly 4 000 m2.Přilehlá zahrada má dalších 17 000 m2.Náklady spojené s výstavbou,přesáhly jeden milion tehdejších korun.Tehdy byla zbourána i kaple sv.Ignáce.V přízemí budovy byly umístěny studovny,kanceláře správy,slavnostní síň a kabinety se sbírkami učebních pomůcek.První a druhé patro bylo vyhrazeno studentům.Nacházely se zde nejen studovny,ale zejména ložnice a domácí kaple.Kromě toho,byla budova vybavena ústředním topením,lázněmi s bazénem,letní a zimní tělocvičnou,šermírnou a vlastní nemocnicí. Podle dobových pramenů,se zde stipendisté učili jen takové předměty,které se na veřejných ústavech nevyučovaly vůbec,nebo jen velmi okrajově.Mezi tyto předměty patřil např.zpěv,kreslení,hudba,jízda na koni nebo šerm.Po prvních dvou letech fungování akademie,zde vzniklo i vlastní česko-německé gymnázium.V průběhu 1.světové války připadla akademie Červenému kříži,který zde zřídil nemocnici se 470 lůžky.Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje. Po zrušení nemocnice,se vznikem Československa,v roce 1918,se ve Strakově akademii zásadně změnily poměry,jelikož nová republika potřebovala prostory pro úřadování a došlo zároveň k zániku šlechtických titulů.Do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy (Ministerstvo pro zásobování lidu,Ministerstvo národní obrany a Statistický úřad).Větší část budovy připadla U'střednímu svazu československého studentstva,který zde umístil akademickou knihovnu,všestudentský archív a později Akademický dům.Po formální stránce patřila budova stále Strakově nadaci,která vybírala od všech těchto institucí symbolický nájem a nesla náklady na opravy a údržbu,a to až do zrušení Strakovy nadace,o níž rozhodl Zemský úřad 25.května 1938. Od dubna 1939 začala Strakovu akademii využívat tehdejší protektorátní vláda.V letech 1939 - 1941 proběhly v budově velké stavební úpravy,jež provedl Ladislav Machoň.Tyto úpravy předznamenaly poválečné využití celého objektu.V lednu 1942,získal prostory akademie Říšský soud,po vynuceném prodeji ze strany Němců. Po válce,od 15.května 1945,sloužil celý objekt vládním účelům.Akademie se stala sídlem U'řadu předsednictva vlády,s prvním československým poválečným premiérem,Zdeňkem Fierlingerem.Takto sloužila až do rozpadu Československa. (Zdroj:cs.wikipedia.org)

U'jezd,U'jezdská kasárna

29. března 2012 v 21:44 |  Malá Strana
U'jezd (Oujezd),statek nebo území,země,kterou lze ujezdit,zorat,obdělat,také pozemek,který je možné objet.Původně i Karmelitská ulice patřila k U'jezdu,neboť celá tato komunikace pod Petřínem byla součástí prastaré dálkové cesty.U'zemí U'jezdu,mezi Vltavou a Petřínem,bylo ve 12.století vymezeno na severu kostelem sv.Jana u vody,později sv.Jana Na Prádle,na jihu kostelem sv.Filipa a Jakuba,který stával na dnešním Arbesově náměstí a byl přenesen na skálu na Zlíchov.Na území osady U'jezd se vztahovalo právo johanitů kláštera sv.Jiří na Hradě a pražské kapituly.Nejdříve celá osada patřila k Smíchovu,až vybudováním hradeb,za Karla IV.,v letech 1360 - 1362,byla část osady připojena k Malé Straně. Historický název U'jezd je doložen již ve 13.století a jen na krátkou dobu,v letech 1800 - 1870,říkalo se zde U'jezdská ulice.Ve stejnou dobu byla jižní část ulice jmenována U brány U'jezdské.Z uježděné cesty se,zejména za Karla IV.,stává živá ulice. V době výstavby barokní fortifikace byly na čelném místě nad U'jezdem,postaveny v roce 1712 kasárny,které nejspíše vešly do dějin tím,že se v nich 9.července 1834,narodil velký český spisovatel,Jan Neruda.Kasárny stály proti Vítězné ulici.K jejich zbourání došlo až v roce 1932. Významnou stavbou v ulici je Tyršův dům (viz samostatný článek).Ve středověku byl v tomto místě hospodářský dvůr,nazývaný Luben,na počátku 13.století tu stál klášter sv.Anny,v němž působily dominikánky,které odtud v roce 1313 přešly na Staré Město.Klášterní tradici zde ještě obnovila Eliška Přemyslovna v roce 1330,ale pak se tu objevují stavby výrazně světské. O lokalitu se střídala řada šlechticů,až po spekulanta a zbohatlíka třicetileté války,Pavla Michnu z Vacínova (viz Michnovský palác),jenž získal majetek v roce 1625.V roce 1767 byla z budov vytvořena zbrojnice.Po první světové válce získala palác Československá obec sokolská a vytvořila si tady své centrální sídlo.I po 2.světové válce tu zůstali sportovci,v roce 1951 se tu usídlil Institut tělesné výchovy a sportu,bylo vybudováno i Muzeum tělesné výchovy a sportu (1953). Po roce 1989 byl majetek opět vrácen Sokolské obci.Na U'jezdu,poblíž bývalých a zbořených U'jezdských kasáren,se narodil,v dnes již neexistujícím domě,Karel Hynek Mácha,v ulici vlastnil dům známý architekt Antonín Balšánek a na rohu s Vítěznou ulicí bydlel Joachim Barrande (1799 - 1883). Domem č.p.427 je možné z U'jezdu vstoupit do rozsáhlého dvora,jenž je tvořen domovními bloky okolních ulic.Uprostřed tohoto dvora stával ateliér magického fotografa Josefa Sudka (1896 - 1975),jenž řadu svých fotografických studií věnoval historii Prahy.I když už po ateliéru slavného fotografa dnes nezůstalo nic,kromě několika skleněných vitrín na zdi dvora,přesto návštěvníci Prahy znovu a znovu přicházejí.

Kasárna pod Bruskou

27. března 2012 v 23:27 |  Malá Strana
Bruská kasárna byla patrně první stavbou svého druhu v Praze.Vznikla s největší pravděpodobností již krátce po roce 1683,snad z někdejšího domu krigelsteinského.Tato první vojenská ubytovna,jejíž podobu neznáme,byla zbořena roku 1763.Na poněkud odlišném místě pak vyrostla do roku 1779 novostavba kasáren,podle projektu A.Haffeneckera a J.Ja"gra.Jejich dvoupatrové vnější fasády měly jednoduché členění se sdruženými okny,pásovými římsami a dvojicí vjezdových portálů.Zajímavější bylo nádvoří,obklopenné ve dvou nižších podlažích pilířovou arkádou a otevřenou pavlačí nad nimi. Ve 2.podlaží probíhala již jen terasa.Sídlil zde Humbertův (Benedeckův) pluk č.28,jemuž Pražané přezdívali ,,Pražské děti''.Byl sestaven z vojáků,kteří většinou pocházeli z vážených pražských měšťanských rodin.Také vojáci se cítili poctěni,pokud v pluku mohli sloužit.Slavný pluk byl za I.světové války,na základě nekalých pomluv,rozpuštěn,ale brzy zase rehabilitován a znovu zřízen.Kasárna pod Bruskou byla v roce 1922 zbořena.Na jejich místě,od roku1929,stojí transformační stanice. (Zdroj:prostor-ad.cz) Vlevo přízemní budova,původně královská vápenice a cihelna z roku 1612,od roku 1779 vojenská zásobárna.Koncem 19.století zde sídlila c.a k.vojenská hospodářská komise.Budova byla zbořena v roce 1924.Vpravo část Klarova ústavu slepců.Empírovou budovu,z let 1836 - 1844,postavil V.Kulhánek.K budově přiléhá velký portál vjezdu na dvůr ústavu.Za ním jsou kasárny. (Zdroj:pohlednice-praha.cz) Poslední úsek ulice Pod Bruskou,nazývaný Myší díra.Vzadu u sloupu navazuje na uličku pěší stezka,vedoucí k Chotkovým sadům,na Letenskou pláň a do Dejvic.V době,kdy na severní straně Prahy stály ještě hradby a neexistovala Chotkova silnice,byla ulice Pod Bruskou a pokračující zmíněná stezka značně frekventovaným skalním průsmykem,kterým procházela hlavní severní komunikace přes Píseckou bránu,z města ven.Vpravo stojí tři malebné domky,Červený jelínek,č.p.135,dále č.p.136 a 137 s hostincem V balo'nu.Na místě domů vlevo,stojí dnes přepychový hotel Hoffmeister.V místě spodní části záběru stála,v údobí 1588 - 1829,starší Písecká brána.(Zdroj:pohlednice-praha.cz)

Tyršův dům

26. března 2012 v 12:23 |  Malá Strana
Palác Michnů z Vacínova - Tyršův dům,Malá Strana,U'jezd.Po válce nabídla pražská obec sokolům Michnův palác a 26.9.1922 byl majetek zapsán do pozemkových knih.6.října 1923 začala demolice starých objektů:vojenská budova,zahradní domek u Čertovky,přízemní domek u dvora malostranské reálky,později letní cvičiště.Základní kameny k novostavbě získali sokolové z Řípu,z Lysé hory,z Radhoště,z Kriváně,z Triglavu,z Černigu.Položeny byly 28.října 1923 a již 24.5.1925 byl Tyršův dům slavnostně otevřen k VIII.sletu,v roce 1926. Novostavby vznikaly za severním křídlem Michnova paláce a byly účelně spojovány se starou budovou.Vznikla tělocvična se dvěma sály a nad ní ubytovna se 60 lůžky,pro posluchače cvičitelské školy.V přilehlých místnostech pak prostory pro odpočinek,sprchy,umývárny a pod sálem bazén se svažitým dnem od 1,5 do 3,5m,jídelny,studovny,přednáškový sál a letní cvičiště 60x100m. V roce 1924 přijali představitelé ČOS návrh na úpravu Sokolského domova a zřízení restaurace Stará zbrojnice.Akademický sochař,Jaroslav Brůha,vyhrál soutěž na výzdobu tělocvičny.Vznikly i byty pro strojníka,správce,domovníka,ve 2.patře byl dokonce pronajat prostorný byt francouzskému obchodnímu atašé,panu Le Blancovi.Během roku 1924 stěhovala již ČOS do nového objektu materiály z Karlovy ulice,do zdi arkádového dvora byla vsazena Tyršova pamětní deska z kamene Oetzu,kde tragicky zahynul.Ihned byla připravována k otevření Karáskova galerie,umělecká sbírka,kterou sokolům daroval a až do své smrti sám spravoval Jiří Karásek ze Lvovic. 2.a 3.května 1925 konala se v domě Tyršově první schůze Výboru ČOS,vedl ji starosta,dr.Josef Scheiner.13.května 1925 poprvé navštívil Tyršův dům prezident T.G.Masaryk,slavnostní otevření Tyršova domu bylo naplánováno na 23.a 24.května 1925.První slavnostní den byl věnován pracovním záležitostem ČOS,sešly se československé a jihoslovanské župy,večer sokolové strávili v tělocvičně.Druhý den navštívil Tyršův dům T.G.Masaryk,Edvard Beneš a primátor Bohumil Baxa. (Zdroj:fascinace-praha.cz) Na nádvoří se shromáždilo na 15 000 sokolů a Tyršův dům byl slavnostně předán náčelníkovi ČOS,Jindřichu Vaníčkovi.Při VII.všesokolském sletu byla na prvním nádvoří odhaleny socha dr.Miroslava Tyrše,od Ladislava Šalouna.

Kaple sv.Maří Magdaleny

26. března 2012 v 9:45 |  Malá Strana
Kruhová barokní kaple,vystavěná v roce 1635 podle návrhu arch.Giovanniho Baptisty de Barrifis na klášterní vinici kláštera cyriaků,pro potřeby vinařů a vorařů.Ti v ní děkovali Bohu za pomoc při proplouvání zrádných úseků řeky.Stavba s kopulí,věžičkou,malými okny a působivými freskami od italského architakta,měla pestrou historii.V závěrečné fázi třicetileté války ji obsadilo švédské vojsko,v roce 1783 ji císař Josef II. zrušil.Až do počátku 20.století pak kaple sloužila převážně jako skladiště.Znovu vysvěcena byla v roce 1908,kdy ji do péče získalo město Praha,které ji po vyčištění a opravě,zapůjčilo starokatolické církvi. Kaple sv.Máří Magdalény,ktero dal,na někdejší klášterní vinici,vystavět probošt kláštera cyriaků,stála původně v těsné blízkosti dnešního mostu Svatopluka Čecha.Při budování tramvajové tratě,v roce 1956,na úbočí srázu Letenské pláně a schodiště k pomníku,jí velmi vážně hrozila likvidace.Naštěstí se tak nestalo.Prof.Dr.Ing.Stanislav Bechyně vymyslel způsob,jak kapli přesunout o téměř 31m jižněji tak,aby nové komunikaci nepřekážela.Šlo o technicky náročnou akci,při níž byla kaple nejprve uvnitř vyztužena dřevěnou konstrukcí,po obvodě ji pak stahovaly ocelové skruže.Byla také podbetována železobetonovým věncem.Poté byla po dráze s kolejištěm pro transportní vozíky a za pomoci tlačného zařízení,přesunuta na předem připravené místo a zrekonstruována.Unikátní přesun se uskutečnil 3.-4.února 1956 a kaple od té doby stojí nad břehem Vltavy,na masivním podstavci,obloženém kameny.Tuto,od té doby nevídanou akci,překonal až slavnější přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie,při likvidaci starého města Most,o pár let později. (Zdroj:stavbaweb.cz)

Další články


Kam dál